Plán krizové připravenosti vzdělávacího zařízení
Plán krizové připravenosti (dále i "PKP") zpracovává vzdělávací zařízení (viz. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a vyhláška MŠMT č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 zákona o krizovém řízení, vše ve znění pozdějších předpisů) v součinnosti s orgány obce, orgány kraje, popř. dalšími orgány určenými podle zvláštních právních předpisů.
PKP slouží k vymezení činnosti a odpovědnosti vzdělávacího zařízení během krizových situací. Doporučuje se ho zpracovat jak v elektronické, tak i listinné podobě a v pravidelných intervalech jej aktualizovat.
Plán krizové připravenosti se využije v případě vyhlášení krizového stavu (hejtmanem kraje, vládou, Parlamentem ČR), který se jakýmkoli způsobem týká i konkrétního vzdělávacího zařízení. Vzhledem k návaznosti řešení opatření při mimořádných událostech a následně krizových situací bude PKP vzdělávacího zařízení zároveň využitelný i pro případy zvládání běžných mimořádných událostí (událostí menších, lokálních, nedosahujících značného rozsahu či intenzity).
O zahájení činnosti podle PKP rozhodne statutární orgán vzdělávacího zařízení na základě informace poskytnuté starostou obce, starostou obce s rozšířenou působností nebo hejtmanem kraje, popř. příslušnými krizovými štáby.
Jak lze o PKP získat bližší informace?
HZS JmK zpracoval možný vzor "Plánu krizové připravenosti vzdělávacího zařízení", včetně metodického návodu pro jeho zpracování.
Bližší informace o PKP, jeho vzor a metodiku zpracování lze získat na webu HZS JmK - Plán krizové připravenosti školského zařízení - vzor
