main-bg.jpg

Problematice bezdomovectví se musíme také věnovat

ViewBanner.png Mohlo by se na první pohled zdát, že řešení problematiky bezdomovectví je určeno především pro sociální pracovníky, či dobrovolníky různých neziskových organizací, nicméně existují i jiné organizace, které tento novodobý fenomén zajímá, například hasiče.

Důvodem hasičského zájmu o bezdomovce jsou mimo jiné počty usmrcených při požárech, z nichž nepřehlédnutelnou část tvoří právě tato skupina osob a také narůstající počty malých požárů související s jejich činností, které jsou sice rozsahem devastace okolí mnohdy beze škody, ale samotným hasičům odčerpávají stále více chybějící finanční prostředky ve formě nákladů na samotný zásah.

 

V oblasti požární prevence je problematika bezdomovectví určitou novinkou, která si svými specifiky začíná vynucovat zvláštní pozornost. Stejně jako běžná veřejnost, tak i příslušníci hasičských záchranných sborů si musí zvykat na fakt, že bezdomovci jsou a budou. Proč se tedy hasiči začali o bezdomovce zajímat? Za posledních pět let se ze statistického sledování událostí daly vyčíst zajímavé údaje, které se bezprostředně týkají právě bezdomovců. Velice nepříznivé číselné hodnoty poukazují na to, že právě bezdomovci výrazně ovlivňují počty úmrtí při požárech. Bezdomovci jsou těmi, kteří při požárech svých provizorních obydlí více než často přichází o své životy. Skoro pravidlem bývá, že každý začátek topné sezóny v zimních měsících přinese několik uhořelých nebo udušených bezdomovců. Dá se tato problematika nějak řešit? Hasičský záchranný sbor České republiky se dlouhodobě a systémově zabývá preventivně výchovnou činností v oblasti požární ochrany. Velká pozornost je zejména věnována dětem, mládeži a starším či nemohoucím osobám. A právě zkušenosti z výsledků doposud prováděné preventivně výchovné činnosti v oblasti školení pracovníků poskytující sociální služby v domácnostech starších a nemohoucích osob, ukázaly, že lze obdobným způsobem působit také na bezdomovce. I zde lze využít prostředníka, který provádí terénní práci a který má se svým klientem, v našem případě bezdomovcem, velice úzký mnohdy až osobní vztah.

 

Podle wikipedie je termínem bezdomovec označována osoba, nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší. Termín bezdomovectví pak označuje způsob života této osoby a existenci tohoto jevu. Bezdomovectví je nejvíc patrné ve velkých městech a většinou je spolu s dalšími negativními faktory doprovázeno sociální izolovaností a psychickým i fyzickým strádáním.

Termínem bezdomovec (nebo bezdomovkyně) se v právu (např. zákonu o českém občanství rovněž označuje osoba, která nemá státní občanství žádného státu, je bez jakéhokoliv státního občanství.

V Praze se dle sčítání tamního magistrátu z roku 2007 pohybuje zhruba 2000 bezdomovců. V současné době se předpokládá, že tento počet bude každoročně narůstat.

 

Počet zemřelých bezdomovců na území hl.m. Prahy

V roce 2005 … zemřelo při požáru 9 osob z toho 1 osoba bez přístřeší

V roce 2006 … zemřelo při požáru 26 osob z toho 3 osoby bez přístřeší

V roce 2007 … zemřelo při požáru 9 osob z toho 4 osoby bez přístřeší

V roce 2008 … zemřelo při požáru 11 osob z toho 4 osoby bez přístřeší

V roce 2009 … zemřelo při požáru 11 osob z toho 5 osob bez přístřeší

V roce 2010 … zemřelo při požáru 16 osob z toho 15 osob bez přístřeší

 

Náklady na zásahy v souvislosti s činností bezdomovců

Vyčíslit přesné náklady na hasební zásahy spojené se všemi požáry, kde mohli hrát roli bezdomovci je značně složité a v některých případech zcela nemožné, například u požárů, kde není jednoznačně zjištěna příčina vzniku požárů. Existuje však jedna činnost, kterou lze objektivně spojit s pohybem osob bez přístřeší. Jedná se o tzv. vypalování kabelů na volném prostranství, která těmto osobám slouží k získávání cenných kovů, za které mohou po jejich prodeji obdržet finanční hotovost. Pro ilustraci byly vybrány všechny požáry na území České republiky za rok 2010, které byly popsány jako vypalování kabelů. Celkem bylo takto identifikováno 236 případů. Cena jedné hodiny zásahu byla stanovena na zprůměrované 4000 Kč. Pro zjednodušení bylo předpokládáno, že na místo události, kde byly vypalovány kabely, vyjelo pouze jedno družstvo, jedoucí jednou cisternovou automobilovou stříkačkou. Celkově se pak cena za zásah hasičských jednotek vyšplhala u těchto 236 případů na úctyhodných 1,3 miliónů Kč. 

 

Terénní pracovník jako prostředník mezi hasiči a bezdomovci

V prvé řadě je nutné zdůraznit, že není a nebylo záměrem, aby terénní práci mezi bezdomovci prováděli samotní příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky. Nicméně určitě není na škodu, když se příslušník HZS ČR zúčastní třeba jen jedné poznávací pochůzky po obydlích bezdomovců za doprovodu terénního pracovníka. Když už nic jiného, tak to určitě rozšíří obzory.

V oblasti spolupráce s terénními pracovníky jsou na tom hasiči nejdále na území hl.m. Prahy, kde vznikl ve spolupráci s o.s. Naděje projekt, jehož předmětem je zajištění preventivní osvětové činnosti z oblasti požární ochrany u osob bez přístřeší, a to v rámci výkonu pěší terénní práce dobrovolníky nebo zaměstnanci neziskových nebo jiných organizací. Tedy přímo v prostředí, kde se osoby bez přístřeší zdržují, resp. přespávají (veřejná i neveřejná místa – opuštěné budovy bytového i technického typu, odstavené vagóny, pod mosty, apod.). Jak už bylo jednou zmiňováno, terénní a pěší práci neprovádí příslušníci HZS ČR! Ti pouze zajišťují osvětu, školení terénních pracovníků, tvorbu informačních letáků a získávají zpětnou vazbu o tom, zda bezdomovci reagují na rady terénních pracovníků, a zda tato činnost přispívá ke snížení počtu požárů.

Cílem tohoto projektu je poskytováním informací a dle možností i odstraněním vzniklých závad snížit riziko vzniku požáru a zajistit tak vyšší ochranu zdraví, života a majetku jak osob bez přístřeší, tak i okolní společnosti.

Cílovou skupinu projektu tvoří zjevné osoby bez přístřeší. Jedná se tedy o charakteristickou skupinu viditelných bezdomovců, tedy o jednotlivce nebo skupiny osob žijících v neuspokojivých životních podmínkách, s poruchami osobnosti a chování, v zanedbaném hygienickém a zdravotním stavu, apod.

 Rozsah činností realizovaných v rámci projektu

 V rámci projektu jsou terénními pracovníky realizovány následující činnosti:

 

  1. informování osob z cílové skupiny o rizicích spojených manipulací s otevřeným ohněm, používání tepelných zdrojů (nejčastěji kamna na tuhá paliva), stejně tak světelných zdrojů (v tomto případě různé druhy svíček, apod.),
  2. kontrola vnitřního prostoru objektu, kde se osoby bez přístřeší zdržují či přespávají, a to z hlediska rizik možného vzniku požáru,
  3. osvětová činnost z oblastí: protipožární ochrany, přivolání odborné pomoci či poskytnutí první pomoci,
  4. udržování kontaktu s cílovou skupinou osob bez přístřeší, monitorování oblastí, kde se tyto osoby zdržují, stejně tak jako místa, kde tyto osoby přespávají,
  5. motivování osob bez přístřeší k dodržování zásad bezpečnosti při manipulaci s otevřeným ohněm s odkazem na ochranu života, zdraví a majetku,
  6. přednášky (prezentace) na téma protipožární ochrany a preventivní činnosti v této oblasti zajištěné osobám bez přístřeší v rámci nízkoprahového denního centra, kde tyto osoby čerpají ambulantní sociální služby.

 

Zajímavým vedlejším produktem této činnosti a spolupráce s terénními pracovníky, je možnost získat přehled o pohybu a pobytu bezdomovců na území jednotlivých měst. Takový přehled je pak možné například využívat pro potřeby příslušníků HZS provádějící vyšetřování příčin požárů, kterým mohou bezdomovci posloužit jako svědci při vyšetřování požárů, kde se pohyb osob bez přístřeší může předpokládat. Tyto přehledy jsou již dnes vytvářeny například také Městskou policií hl. m. Prahy a hojně využívány Policií ČR.

 

Zpětné vazby již existují

 Na základě vzájemné dohody zaslali terénní pracovníci první zprávu o tom, jaký je dopad jejich rad bezdomovcům v oblasti požární ochrany. Jako první zaslal informaci za období čtyř měsíců Ondřej Šuhaj, terénní pracovník Armády spásy. Tuto zprávu rozdělil na dvě části podle různých typů obydlí.

Dřevěné chatky a boudy – cca v 10-15 různých případech jsme informovali o možných rizicích. Šlo o komín vycházející z dřevěné stěny bez vhodné izolace, kamna umístěná na nevhodné podložce, hořlavé materiály v blízkosti kamen/krbů. Zhruba ve třech případech došlo k nápravě, přibyla podložka pod kamny či odstraněny záclony z blízkosti ohně. Nemůžeme však říci, jak dalece naše rady k uživatelům dolehly. Některá místa jsme navštívili jen jednou, některá místa již úplně změnila složení obyvatel. Podle informací od uživatelů na podobných zásadách trvá i policie, která tato místa navštěvuje.

Stany, přístřešky, ležení v budovách – odhadem asi 50 upozorněných osob na případné riziko vzniku požáru. Osobám vysvětlen důvod tohoto rizika a snaha společně najít alternativu, která bude bezpečnější. Někdy šlo vytápění si plynem ve stanu a náš důrazný apel, že když už takto postupují, tak ať u toho nespí a nejsou opilí. Jindy se jednalo o svíčky kolem postele, ty byly následně přendány do bezpečnější vzdálenosti. Zjištěno užívání hromady hadrů jako popelníku. Zde jsme nenarazili na žádné pochopení, ohniště realizované na koberci.  Při další návštěvě přemístěno jinam, nicméně se stejným nápadem. S důraznějším tónem apelovala na tato riziková místa i policie. Zjištěno velice časté topení svíčkou v téměř dokonale uzavřeném stanu. Jen v minimu případů můžeme říci, že došlo k volbě nějaké bezpečnější cesty, nicméně i takové případy byly.

 

Podpora terénní práce mezi bezdomovci má v oblasti požární ochrany rozhodně smysl

 Z první zprávy, kterou přinesl terénní pracovník Armády spásy, jednoznačně vyplývá, že má z hlediska požární ochrany terénní práce mezi bezdomovci konkrétní dopady. Nemůžeme si samozřejmě naivně myslet, že takto vyřešíme stoprocentní pokles požárovosti v obydlích bezdomovců. Jak se ukazuje, lze tímto způsobem znatelně snížit pravděpodobnost vzniku případných požárů. Nicméně musíme racionálně předpokládat, že se i přes vyvíjenou snahu s lidskými ztrátami budeme i nadále potýkat.  Tento fakt bohužel dokazují poslední pražské tragické případy z konce tohoto roku. V Praze 9 se muž a žena udusili ve stanu, ve kterém si vytápěli pomocí hořáku na propan-butan. V Praze 8 se udusila žena, která se intoxikovala zplodinami hoření z požáru komunálního odpadu, nahromaděném v  objektu, který obývala. I přes tyto smutné události existuje mezi terénními pracovníky a hasiči v Praze pevné přesvědčení, že další podporou protipožární osvěty mezi bezdomovci přinese z dlouhodobého hlediska pozitivní výsledky v podobě snižujícího se počtu jejich úmrtí a zranění při požárech. Logicky lze také předpokládat snižování nákladů na hasební zásahy a celkové rizikovosti související se vzniky požárů, způsobené činností bezdomovců.

 

kpt. Bc. Radek Kislinger, vyšetřovatel příčin požárů, MV – generální ředitelství HZS ČR

Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Nejčtenější články