main-bg.jpg

Návrhy úsporných opatření v Hasičském záchranném sboru

Včera, dne 29. března 2012 projednával generální ředitel HZS ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba s ministrem vnitra Janem Kubicem materiál, který byl panu ministrovi ze strany hasičů předložen v návaznosti s platnými rozpočtovými výhledy na roky 2013 a 2014.   

Materiál byl zpracován na základě podrobných analýz, přičemž vlastní text obsahuje základní informace o poslání a společenském přínosu HZS ČR, o vývoji jeho rozpočtu a početních stavů, jakož i a o hlavních úkolech HZS ČR v bezpečnostním systému. Dále materiál obsahuje výčet všech diskutovaných úsporných opatření včetně popisu jejich dopadů. V závěru jsou uvedeny realizovatelné návrhy opatření, která by ovšem neznamenala likvidaci systému HZS ČR.

 

Rozpočet HZS ČR je dlouhodobě podhodnocován a nepokrývá všechny potřeby související s plněním náročných úkolů, stanovených příslušnými zákony. V současné době je HZS ČR již na samé hranici udržitelnosti úrovně služeb, které poskytuje občanům. V rozpočtu není zohledňován trvalý trend růstu inflace a nárůst počtu zásahů, což může ohrozit i zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví zasahujících příslušníků, problémem je i zastaralost technických prostředků. Finanční prostředky jsou již dlouhodobě vynakládány s maximální úsporností, po zavedení nejtvrdších úsporných opatření jsou některé nutné výdaje odsouvány, čímž se propad ve finančních zdrojích stále prohlubuje (zvyšování stáří techniky, budov, odsouvání oprav apod.). Část používané techniky je na hraně technické i morální životnosti. Stáří techniky má dopad na její spolehlivost při zásahu, se zvyšujícím se stářím hrozí nebezpečí selhávání techniky.

 

Další krácení rozpočtu výdajů HZS ČR bude mít výrazný dopad na samotnou podstatu poskytovaných služeb, což je požadovaný stupeň ochrany života, zdraví a majetku obyvatel. Jelikož provozní ani investiční výdaje již nebude možno dále krátit bez narušení funkčnosti systému, jedinou možností bude snížení početních stavů. Tímto zásahem by se však HZS ČR vrátil do období sedmdesátých let minulého století, a to se všemi z toho vyplývajícími konsekvencemi.

 

Generální ředitel HZS ČR předložil panu ministrovi matriál obsahující dvě skupiny možných opatření. První skupinou jsou opatření realizovaná s ohledem na maximální zachování podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku. Do této skupiny patří navýšení příjmové části rozpočtu HZS ČR a úsporná opatření související s reorganizací HZS ČR.

 

Druhou skupinou jsou úsporná opatření, mající dopady do úrovně služby pomoci občanům v tísni. Tato opatření jsou směrována do oblasti plošného pokrytí jednotkami HZS krajů. Do této skupiny spadá například i zrušení stanic s dlouhodobým nízkým počtem výjezdů. Vzhledem k negativnímu dopadu na občany naší republiky považuje generální ředitel HZS ČR druhou skupinu opatření za nejméně vhodnou.

Jako nejvhodnější formu navýšení příjmové části rozpočtu vidí plk. Ryba tzv. vícezdrojové financování, které by se mohlo stát pilířem náhrady části plánovaného výpadku příjmu HZS ČR pro roky 2013 a 2014 ze státního rozpočtu. To lze realizovat formou zapojení pojišťoven na financování jednotek PO nebo dalším zpoplatněním služeb a úkonů u HZS ČR.

Záměry, aby se pojišťovny podílely na financování jednotek PO, navazují na několik předchozích zákonodárných iniciativ MV ČR, praxi, která byla v ČR do roku 1948 a je běžná ve státech EU (např. Slovensko). Zavedení rozdělení cca 4 % z např. z tzv. zákonného pojištění motorových vozidel by mohlo posílit rozpočet HZS ČR dle kvalifikovaného odhadu až o jednu miliardu. Při předpokládaném rozdělení mezi HZS ČR a jednotky SDH obcí, by se pro HZS ČR mohlo jednat o částku cca 600 mil. Kč. Toto opatření vyžaduje nové zákonné úpravy.

Dalším zdrojem příjmů by se pro HZS ČR mohlo stát zpoplatnění některých jeho služeb a úkonů. To lze ale jen za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti. Platba za výše uvedené činnosti je vždy kompenzací vynaložených nákladů, tedy není z pohledu zákonů hodnocena jako podnikání. Řada těchto činností je již dnes zpoplatněna, například likvidační práce při dopravních nehodách.

Dále by takto bylo možno zpoplatnit například likvidační práce při haváriích způsobených mimořádnou událostí v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady. Fakticky se jedná o úniky nebezpečných látek do životního prostředí zasahující vodu. Dále se jedná o likvidační práce při zpevňování zřícených budov, demolice staticky narušených budov, vyproštění osob z výtahu, otevírání a vnikání do prostor, pomoc technikou HZS ČR při likvidaci havárie -  pokud nejde o záchranu, tzn. bezprostřední ohrožení života osob.

Mezi zpoplatněné služby by mohlo patřit například dovoz vody, přistavení výškové techniky, zapůjčení nouzového zdroje proudu, dochlazování různých technologií v období horka, otloukání rampouchů, shrnování sněhu ze střech, úklid vozovky po dopravní nehodě, likvidace bodavého hmyzu, odchyt zvěře chovatelům s využitím výškové techniky, kterou jednotky poskytují na předchozí vyžádání a která nemá charakter záchranných prací.

Zpoplatnit nelze záchranné práce při mimořádných událostech, hašení požárů nebo podíl na varování, evakuaci, nouzovém přežití obyvatelstva. Nemělo by to ani obdobu v Evropě. Rovněž nelze účtovat obcím např. povodňové likvidační obnovovací práce jednotek HZS ČR.

 

Velkou snahou HZS ČR je kompenzovat výpadek investic realizací fondů EU. Na jednotlivých projektech se již pracuje a budou se týkat především pořízení moderní techniky a technologií pro zvýšení akceschopnosti při záchranných a likvidačních pracích při živelních pohromách.

 

Součástí materiálu je i snížení výdajové části rozpočtu. Základním předpokladem ve všech zvažovaných variantách je reorganizace HZS ČR. Vlastní reorganizace je směrována do následujících oblastí. V prvé řadě bude nutné redukovat početní stavy MV-GŘ HZS ČR včetně zařízení, snížit počty vedoucích pracovníků a počty úrovní řízení HZS Krajů a dále zcivilnit činnosti vykonávané v rámci kanceláří krajských ředitelů a ekonomických úseků. V rámci systemizace bude nutné na krajích sjednotit organizaci Operačních a informačních středisek.

 

Další navržená opatření mají za cíl zefektivnit některé činnosti vykonávané HZS ČR zejména v oblasti výkonu státní správy. Jedná se například o omezení výkonu stavební prevence. Zde by bylo nutné rozšířit výčet staveb, které HZS kraje nebude z hlediska požární bezpečnosti posuzovat. Týkalo by se to staveb, jako jsou rodinné domy, základnové stanice mobilních operátorů, stavby plotů a další podobné stavby. Na to dále navazuje i zjednodušení systému kontrolní činnosti.

V rámci reorganizace a zefektivnění činnosti HZS ČR je plánováno zrušení 150 systemizovaných míst občanských zaměstnanců a příslušníků MV-GŘ HZS ČR a jeho zařízení a dále 150 systemizovaných míst občanských zaměstnanců a příslušníků HZS krajů v denní směně. Celkem tedy dojde ke snížení o 300 míst občanských zaměstnanců a příslušníků v denní směně. Tím by bylo dosaženo úspory ve výši cca 100 mil. Kč.

 

Varianty druhé skupiny úspor by již měly negativní dopad na úroveň poskytovaných služeb HZS ČR. Opatření v sobě zahrnují jednotlivé varianty, od snížení početního stavu výjezdových hasičů, přes zřizování společných jednotek HZS ĆR a SDH obcí, až po rušení stanic.

Tato úsporná opatření představují největší dopady na občany ČR, protože rychlost zásahu na území ČR je garantována rozmístěním stanic HZS krajů, s výjezdem jednotky do 2 minut po vyhlášení poplachu. Snížení počtu stanic by fakticky znamenalo vážné narušení požadavku zákona na včasný dojezd jednotek PO. Z hlediska obsluhy území by prodloužení časů dojezdů vedlo ke zvětšení plochy požárů, vyšším ztrátám na životech a nárůstu přímých škod.

Rušení stanic by de facto znamenalo přenesení zásahové činnosti na jednotky SDH obcí. Potom úspora v rozpočtu HZS ČR bude znamenat nárůst výdajů obcí, potažmo jejich požadavků na zvýšení dotací ze státního rozpočtu, ale také zvýšení nároků na odbornou přípravu a výcvik členů jednotek SDH obcí, což přináší další zatížení státního rozpočtu.

V návaznosti na zvýšenou zásahovou činnost jednotek SDH obcí by docházelo k vyšší potřebě uvolňování členů těchto jednotek ze zaměstnání, což by je ohrožovalo v jistotě zachování pracovního místa.

 

„Rád bych na závěr tohoto materiálu zdůraznil, že opatření s dopadem na obyvatelstvo v žádném případě nedoporučuji zrealizovat, a je na ministrovi vnitra a potažmo na vládě ČR, aby rozhodla, která opatření, chce v návaznosti na snížení finančních prostředků přijmout. Přitom materiál vyhodnocuje i veškerá rizika s tím spojená, včetně snížení úrovně vnitřní bezpečnosti občanů ČR“ dodává k předloženému materiálu plk. Ing. Drahoslav Ryba

 

 

 

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová, tisková mluvčí MV-generální ředitelství HZS ČR



Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Nejčtenější články