main-bg.jpg

Hasiči vás mají jako na dlani

ViewBanner.png V současné době se stále častěji setkáváme s různými mapovými a navigačními systémy. Nastal rozsáhlý boom navigací a mapových služeb. Mapové servery jsou však určeny pro širokou veřejnost, mají jen několik vrstev jako je „standardní“, „letecká“, „turistická“ a kromě základního zobrazení neumožňují rozsáhlejší práci s mapovým podkladem.

Hasičský záchranný sbor České republiky provozuje mapový server, který je vytvořený na míru hasičů, složek integrovaného záchranného systému a krizových štábů. Jeho uživatelé tak mají k dispozici nejrůznější funkce a především celou řadu tematických vrstev využitelných při tvorbě havarijních a krizových plánů nebo při řešení vzniklých mimořádných událostí a krizových situací.

Čas je neúprosný a zvláště, když se dostaneme do situace, kdy velmi rychle potřebujeme zavolat záchranáře na pomoc, ať už se jedná o požár, dopravní nehodu nebo povodně.

Hasiči například v loňském roce přijali na tísňovou linku (112 a 150) více jak čtyři miliónů volání a zasahovali u více jak 100 tisíců událostí, při kterých během celého roku zachránili 12 015 lidských životů! To je 33 lidských životů denně!

Nejrůznější technologie a možnosti, jak zajistit, co nejrychlejší pomoc se stále vyvíjí. Hasiči pracují s geografickým informačním systémem (GIS), který umožňuje správné a rychlé rozhodování, jehož cílem je záchrana života, zdraví, majetku a životního prostředí.

Geografický informační systém je u Hasičského záchranného sboru ČR využíván telefonními centry tísňového volání linky 112 při příjmu tísňového volání, dále pro vyslání sil a prostředků na místo události a v neposlední řadě pro podporu krizového řízení.

 

Nevím, kde jsem

Jste účastníkem nebo svědkem dopravní nehody v oblasti, kterou neznáte. Potřebujeme pomoc nejen hasičů a tak zavoláme na tísňovou linku 112. Operátorovi se pomocí softwaru zobrazí lokalizace oblasti, ze které je voláno. Pro rychlý zásah je nutné vědět, kde se přesně událost stala, kde se nacházíte. K tomu slouží celá řada „nápovědy“ a „vodítek“ ke kterým dokáže operátor na tísňové lince člověka v tísni a velmi často i v šoku přivést. Ať jsou to označení pouličních lamp, železničních přejezdů, označení mostů, podjezdů, označení silnic, nebo říčních kilometrů při sjíždění vodního toku. Při sdělení označení operátor ihned zjistí, kde se dotyčný nachází a data jsou okamžitě předána jednotce požární ochrany, která byla na místo události vyslána.

 

Rozzuření býci

Hasiči spěchají na místo události a zároveň dostávají další doplňující informace o objektu, resp. oblasti, ve které mají zasahovat. Informace, které mají zásah usnadnit ve smyslu jeho rychlosti a v neposlední řadě také pro to, aby nedošlo ke zranění zasahujících hasičů. Představme si zásah například na zemědělské farmě, kde hoří jeden z objektů s dobytkem. Než hasiči otevřou vrata objektu, dostanou informaci o tom, co anebo kdo se tam nachází, aby mohli připravit nezbytná opatření. Určitě by nebylo dobré, aby proti zasahujícím hasičům vyběhli rozzuření býci, kteří by se následně rozutekli po celém okolí. I tato data jsou součástí systému, se kterým hasiči denně pracují, systému dat, které pomáhají zefektivnit samotný zásah hasičů.  

 

Dětské tábory pod drobnohledem

Systém geografických informačních systémů také využívá aktuální informace o dětských táborech, které se často nachází v lesích, u řek a v horách. V praxi se několikrát osvědčilo, že v případě hrozícího nebezpečí povodní nebo silného větru, vyjeli na místo rekreačního pobytu dětí hasiči, aby tábor evakuovali nebo provedli nezbytná opatření.

Systém poskytne okamžitě informace o místě, kde se tábor nachází, kolik je tam dětí a vedoucích, kontakty i dobu pobytu.

 

Jak mapy pomáhaly při povodních na Liberecku

V srpnu 2010 zasáhly Liberecký kraj ničivé povodně. Při záchranných a likvidačních pracích byla využita i technologie geografických informačních systémů. Mapy vytvořené nad daty ČÚZK – ZABAGED (Český úřad zeměměřický a katastrální), pomohly při řešení a zpřehlednění situace v zasažených obcích. Převážně se jednalo o tištěné mapy, jejichž podrobnost byla na číslo popisné.

Od 8. 8. do 13. 8. 2010 bylo vytištěno přes 900 map, což odpovídá téměř půl kilometru mapových podkladů. Přibližně 80% vytištěných map využily jednotky HZS, zbylých 20 % využívala Armáda ČR, Policie ČR a jednotlivé obce.

„GIS byl též využíván Krizovým štábem Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. Byly vytvořeny specifické mapové podklady, například mapa pro statiky při vyhodnocování sesuvů, mapu pro pyrotechniky při plánování odstřelů nebo povodňové sektory,“ dodala kpt. Ing. Jana Havrdová z HZS Libereckého kraje.

Po ukončení nejnutnějších záchranných a likvidačních pracích, byl GIS využíván k základním analýzám. Byla vytvořena mapa zasažených obcí dle intenzity škod, nebo ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem byla vytvořena animace srážkoměrné situace v období kritického víkendu (6. 8. – 8.8 2010). Další spolupráce probíhala s Krajským úřadem Libereckého kraje, který využil mapy postižených obcí zpracované HZS LK, jako výchozí mapy pro mapování povodňových škod.

Nelze zapomenout ani na spolupráci Generálního ředitelství HZS ČR s Evropskou kosmickou agenturou ESA. Bylo poprvé vyzkoušeno družicové snímkování území zasažené rozsáhlou mimořádnou událostí.

Při povodních se ukázalo, že mapy vytvořené v GIS jsou velice silný nástroj, který dokáže pomoci v krizových situacích, při zpřehlednění a zjednodušení situace.

 

GIS v krizovém řízení

(Zdroj: Jiří Šmída, Co jsou to GIS)

Geografické informační systémy pomáhají efektivně koordinovat zajištění pomoci obyvatelstvu v případě krizových situací, jakými jsou požáry, průmyslové havárie, povodně. Zásahová vozidla vyjíždějící poskytnout rychlou lékařskou pomoc nebo zakročit proti požáru jsou ve velkých městech světa již běžně navigována za pomoci GIS, které se starají o vyhledání aktuálně nejrychlejší trasy.

Mezi krizové situace časté pro území našeho státu patří povodňové stavy. Pro minimalizování škod se připravují tzv. povodňové plány, které zahrnují jak mapové podklady, tak i textové části. Jejich digitální podoba připravovaná již za pomoci nástrojů GIS pro modelování povodňových situací, se obecně nazývá jako digitální povodňový plán. Elektronické mapy připravené v GIS mají tu výhodu, že lze jejich obsah pružně upravovat dle nových skutečností, které se v případě povodňových stavů vyvíjí mnohdy velice dynamicky. Pro starosty je dnes již nemyslitelné, že by v případě ohrožení jejich obce povodňovou vlnou nesledovali v pravidelných hodinových intervalech hlásnou a předpovědní službu Českého hydrometeorologického ústavu o průtocích říčním korytem nad jejich územím a Vodohospodářský informační portál spravovaný Ministerstvem zemědělství ČR. Díky tomu mohou přijímat rozhodnutí o případných opatřeních. Digitální povodňové plány krajů a měst obsahují vymezení zátopových území v případech x-leté vody. V těchto územích je následně omezována hospodářská činnost a výstavba.

 „Nejzákladnějším prvkem libovolného informačního systému jsou data. Stejně tak tomu je i u GIS využívaného u HZS ČR. Všechna data jsou dodávána do skladu ve formátu ESRI shapefile v souřadnicovém systému S-JTSK. Před zařazením do datového skladu je potřeba data upravit. Celorepublikové podklady využívané pro tvorbu map jsou uloženy na cca 100 GB prostoru. S téměř 50 GB dominují letecké snímky. Zbylý objem dat z větší části patří vektorovým sadám od různých dodavatelů. Z dostupných podkladů je vytvářen jednotný vizualizační projekt. Jeho klíč a symbologie je použita nejen pro zpracování tísňového volání a operační řízení, ale také pro všechny mapové služby a projekty vytvářené v rámci HZS ČR. Aktualizace datových sad probíhá v rámci HZS ČR dvakrát ročně“, dodal kpt. Ing. Bohuslav Ježek z odboru komunikačních a informačních systémů generálního ředitelství HZS ČR.

Neopominutelnou roli pro koordinaci tvorby a nasazení geografických informačních systémů u HZS ČR v oblastech jeho působnosti má poradní orgán Komise GIS. Tato komise je složená ze specialistů GIS jednotlivých HZS krajů a generálního ředitelství HZS ČR.

Ve své podstatě má geografický informační systém mnoho definic. V praktickém nasazení GIS u HZS ČR můžeme chápat jako systém pro podporu správného a rychlého rozhodování. Jako každý správný systém i tento slouží člověku. Tím může být příslušník HZS ČR pracující na tísňové lince, člen krizového štábu nebo i v důsledku ohrožený člověk, který se dožaduje včasné pomoci

 

 

kpt. Ing. Ivana Svitáková, MV-generální ředitelství HZS ČR

Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Nejčtenější články