main-bg.jpg

Hasiči pomáhají a radí starostům

ViewBanner.png Jsou obce připraveny na mimořádné události? Přinutí současná krizová legislativa starostu obce zabývat se připraveností na mimořádné události? Věděl by starosta obce, jak se zachovat např. při úniku nebezpečné látky?

To jsou otázky, které si klade Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále i „HZS JMK“) již řadu let. A odpovědi na ně nejsou nikterak uspokojivé. Z toho důvodu se HZS JMK rozhodl poskytovat obcím metodickou pomoc k přípravě na mimořádné události a krizové situace.

Starostovi obce a obecnímu úřadu ukládá krizová legislativa (zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) povinnost zajistit připravenost obce na řešení mimořádných událostí (dále i „MU“) a krizových situací (dále i „KS“). Zákon o IZS dále stanovuje povinnosti v oblasti zajištění varování, evakuace, ukrytí a nouzového přežití obyvatel obce. Zákon o krizovém řízení kromě těchto povinností říká, že si starosta obce může za účelem přípravy na KS a jejich řešení zřídit krizový štáb obce (dále i KŠO“) jako svůj pracovní orgán. Tyto povinnosti platí všeobecně pro všechny obce v ČR.

Oba výše zmíněné právní předpisy avšak neukládají povinnost obcím zpracovat plánovací dokumentaci k přípravě obce na MU či KS (v článku není řešena povodňová problematika). V praxi ale zpravidla MU a KS vznikají lokálně, tedy na území správního obvodu obce a je třeba je řešit prakticky v místě vzniku. Složky integrovaného záchranného systému řeší na místě záchranné a likvidační práce, nicméně další povinnosti v oblasti varování a informování občanů, ukrytí, evakuace a nouzového přežití spadají do kompetencí starosty, resp. orgánů obce a ti musí být schopni tyto činnosti zabezpečit.

Z předchozího popisu vyplývá, že povinnosti a činnosti, které mají orgány obce zabezpečovat, jsou natolik organizačně náročné, že je vhodné mít vytvořenu plánovací dokumentaci pro činnost starosty, případně zřídit KŠO (v ČR na úrovni obcí legislativně nepovinný pracovní orgán).

V roce 2010 vytvořil HZS JMK vzor plánu zaměřený konkrétně na postupy při nejčastějších mimořádných událostech v JMK, s přihlédnutím ke konkrétním specifikům dané obce – „Plán odezvy orgánů obce na vznik MU“ (dále jen „Plán“). Plán je strukturován v souladu s novelizovanou krizovou legislativou na 3 části: základní, operativní a pomocná (konkrétní, obecná).

Plán je sice obsáhlý, nicméně obsahuje veškeré informace, které starosta obce/KŠO potřebuje, resp. může využít při řešení MU. Fakticky ale starosta při řešení konkrétní MU použije především 3-4 stránkový konkrétní postup a ostatní součásti Plánu jsou provázány hypertextovými odkazy. Plán neopomíjí ani činnost starosty obce v období, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci (je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav).

HZS JMK poskytuje obcím metodickou pomoc při zpracování Plánu. Ta spočívá v tom, že HZS JMK zpravidla navštíví starostu obce, který má zájem si Plán zpracovat a celý dokument s ním prochází a podrobněji vysvětluje jeho náležitosti. Uloží starostovi obce, aby doplnil zejména složení KŠO vč. kontaktů a vyplnil část „B“. Následně mu doporučí, aby Plán schválilo zastupitelstvo obce.

Plán slouží nejen k připravenosti na MU/KS a jejich řešení, ale také jako doklad plnění zákonných povinností orgánů obce a často také jako doklad např. pro pojišťovny v oblasti připravenosti obce na možné hrozby.

Plán je volně ke stažení na webových stránkách Portálu krizového řízení v JMK – KRIZPORTu – www.krizport.cz, v sekci „Dokumenty“.

Mají-li starostové obcí zájem si Plán zpracovat a připravit se tak lépe na mimořádné události, které mohou ohrozit občany jeho obce, nechť kontaktují naše pracovníky.

Kontakty

plk. Mgr. Miroslav Menšík, odbor ochrany obyvatel a krizového řízení HZS JmK

Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Nejčtenější články