main-bg.jpg

Čeští hasiči dostříknou až do Bruselu

Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stala členem NATO 12. března 1999. A přesto, že je NATO primárně organizací vojenskou, svého zástupce má v Bruselu, v centrále NATO, i Hasičský záchranný sbor ČR. 

Jak je to možné?

Promítneme-li si úkoly, které v současné době HZS ČR plní, najdeme kromě oblasti zásahů i oblast takzvaného civilního nouzového plánování. Oblast, která přešla do kompetencí HZS ČR díky sloučení s civilní ochranou v roce 2001.

Zde je potřeba zdůraznit, že pojem civilní ochrana v NATO a to, na co jsme byli zvyklí do roku 1989, je kvalitativně, ale i svým rozsahem zcela odlišné.

V současné době se Česká republika podílí na přípravě všech zásadních strategických dokumentů NATO.

Jedním z takových dokumentů je i Akční plán na ochranu obyvatel proti následkům použití zbraní hromadného ničení.

Impulzem pro tuto činnost byly útoky ve Spojených státech 11.9.2001 a nutnost být na tyto situace připraveni a proškoleni potvrdily i útoky v Londýně a v Madridu.

Klíčovým bodem tohoto plánu je systém školení jednotlivých zemí na zásah s CBRN látkami (CBRN =chemické, biologické, radiologické a jaderné látky).

Čeští experti se významnou měrou podíleli na vypracování systému těchto školení a jsou i jejich organizátory. Každoročně se ve Vyškově experti z HZS ČR, konkrétně zaměstnanci Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, právě takovýchto školení účastní a předávají své zkušenosti kolegům z ostatních zemí.

V rámci těchto školení je prioritou vytvořit obecný základ a standardizovat postupy při likvidaci následků takovéto mimořádné události ve všech zemích NATO. Češi se podílejí na školení a výcviku lektorů jednotlivých zemí a ti dále připravují záchranáře, kteří jako první zasahují u událostí s CBRN látkami.

To, že se nemusí jednat pouze o přípravu na teroristický útok, nám dokládá každodenní praxe. Stejnou situaci může způsobit i havárie jaderné elektrárny, jako tomu bylo v Japonsku. A pro další příklady nemusíme chodit daleko, k úniku CBRN látek docházelo v Čechách například při povodních a jen během letošního července evidujeme hned tři takovéto případy. 16. července se jednalo o únik kyseliny chlorovodíkové na Benešovsku, 28. července zase unikla kyselina dusičná do půdy na Jindřichohradecku a 31. července unikl při dopravní nehodě z nákladního automobilu polyuretan. Ke dvěma z těchto událostí došlo při převozu těchto látek, což je častá příčina úniku.

Jak je vidět, příčin může být hodně, ale následky jsou vždy velmi podobné (jen mají rozdílný rozsah) a postupy, které je při jejich likvidaci potřeba dodržet jsou univerzální, a proto je potřeba držet se předem naučeného scénáře.

 

 

Hlavní úkoly HZS ČR v NATO

Účelem civilního nouzového plánování v NATO je koordinace národních plánovacích činností členských států k zajištění nejefektivnějšího využití civilních zdrojů v rámci kolektivní podpory strategických cílů Aliance.

Civilní nouzové plánování (dále také jen CNP) spadá do národní kompetence a civilní prostředky zůstávají v každé situaci pod národní kontrolou. Nicméně, národní kapacity jsou harmonizovány na úrovni NATO v zájmu zabezpečení řádného plnění plánů, jednotlivých postupů a použitelnosti nezbytných prostředků. Prostředky zahrnují lodě, letadla, vlaky, lékařská zařízení, komunikace, kapacity nezbytné k odstraňování následků katastrof a další civilní zdroje.

Hlavní úkoly civilního nouzového plánování v NATO:

      civilní zabezpečení vojenských operací, 

      podporu operací v rámci reakce na krizové situace,

      podporu národních orgánů v civilních nouzových situacích, 

      ochranu civilního obyvatelstva.

Civilní nouzové plánování musí v těchto oblastech působnosti hrát důležitou roli v řízení použitelnosti civilních prostředků a zařízení a v udržování normálního života během mimořádných událostí.

 

V rostoucí míře je tato činnost zajišťována za úzké spolupráce s partnerskými státy, které mají aktivní úlohu v civilním nouzovém plánování NATO.
V současné době je členy NATO 28 států a NATO spolupracuje s 22 partnerskými státy. Další formy spolupráce představuje Středomořský dialog (7 států) a Iniciativa Istanbulské spolupráce (4 státy).

„Naším hlavním cílem je zlepšit ochranu obyvatelstva, národní odolnost a schopnost zvládat mimořádné události, a také civilní podporu pro plánování a vedení vojenských operací, včetně spolupráce s partnerskými státy a koordinace s ostatními mezinárodními organizacemi.“ Říká
o spolupráci plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D.

Úkoly civilní ochrany jsou v současné době směřovány převážně na ochranu obyvatelstva
a materiálních hodnot před účinky katastrof v mírové době, s tím, že obdobný komplex opatření by byl využit i v případě vnějšího napadení. Sem patří především varování a vyrozumění, informování, sebeochrana, ukrytí, evakuace, nouzové zásobování komoditami všeho druhu včetně ubytování, likvidační a základní obnovovací práce. Jednotlivé způsoby ochrany se liší podle koncepce té či oné země.

Další oblastí činnosti civilní ochrany v rámci NATO jsou:

      snižování zranitelnosti a ochrana proti účinkům zbraní hromadného ničení,

      otázky přesunů a migrace obyvatelstva včetně řešení uprchlíků,

      zajištění humanitární pomoci,

      varování a informování obyvatelstva, 

      zajišťování veřejné informovanosti,

      řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury.

 

V řadě států spadají všechny výše zmiňované úkoly do kompetence státní požární ochrany včetně výkonných složek. Tento trend úspěšně funguje i v ČR, kde se spojení civilní ochrany a struktur hasičů ukázalo jako velmi efektivní a funkční. Od roku 2001 má tak HZS ČR plnou legislativní odpovědnost za ochranu obyvatelstva.

Závěr

Spolupráce s NATO v oblasti CO má pro ČR řadu výhod. Je to významná platforma pro výměnu zkušeností, ovlivňuje naše rozhodování především v tom smyslu, že když se na řešení nějakého problému shodne 28 států, mělo by to být pro členský i nečlenský stát určitým vodítkem vlastního postupu.

V oblasti NATO plní HZS ČR (oddělení CNP) především tyto úkoly:

 

      Zastupování ČR ve Výboru pro civilní nouzové plánování (CEPC) NATO a ve Skupině pro civilní ochranu (CPG) NATO v rámci plnění cílů bezpečnostní politiky.

      Koordinuje společný postup příslušných ústředních správních úřadů České republiky ve vztahu k NATO za oblast civilního nouzového plánování.

      Podílí se na přípravě cvičení na národní a mezinárodní úrovni v dané oblasti.

      Spolupracuje se Stálou delegací ČR při NATO a zajišťuje vysílání příslušníka HZS do Stálé delegace ČR při NATO.

      Monitoruje a eviduje dokumenty NATO v elektronické evidenci dokumentů NATO a monitoruje a eviduje utajované dokumenty NATO dle zákonů ČR a pokynů Národního bezpečnostního úřadu.

      Zpracovává požadované výstupy, např. odpovědi na dotazníky NATO, podklady pro jednání, stanoviska, pozice ČR, atd.

      Podílí se na plnění úkolů kontaktního místa pro Euroatlantické koordinační středisko pro řešení mimořádných událostí (EADRCC) a zpracovává pro něj požadované podklady.

 

Více informací k zapojení HZS ČR v NATO a EU naleznete na webových stránkách:

http://www.hzscr.cz/clanek/oddeleni-civilni-nouzove-pripravenosti.aspx

 

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová, tisková mluvčí MV-generální ředitelství HZS ČR



Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Nejčtenější články