main-bg.jpg

Těžko na cvičišti

Výcvikem hasičů byl pověřen hasičský mistr, který měl na starosti jednu hasičskou četu. Ta v roce 1921 čítala 15 mužů. Kromě ovládání všech strojů a nářadí, které používali k hašení musel hasič znát i bezpečnostní opatření v divadlech. Na znalosti bezpečnostních opatření v divadlech byl kladen velký důraz a nový hasič mohl nastoupit službu v divadle, až se hasičský mistr osobně přesvědčil o jeho znalostech. Výcvik byl plánován dopředu na týden až 14 dní, jak o tom svědčí rozkaz č.90. Dopolední cvičení bylo zpravidla praktické a odpoledne se věnovala teorii. Praktický výcvik se sestával z cvičení se žebři, hadicemi, ze záchrany osob s plachtou nebo záchranným pytlem. Cvičilo se na lezecké věži a samozřejmě se procvičovaly signály, které musel hasič perfektně ovládat. V roce 1923 se cvičilo ještě v obsluze ruční stříkačky, i když ve vybavení byla parní stříkačka a motorová stříkačka. Část výcviku byla již v roce 1923 věnována plynovým maskám. V sobotu a v neděli se necvičilo. V roce 1923 byla také stanovena pravidla pro službu u požáru. Podle těchto pravidel u požáru rozhodoval velitel toho sboru, který přijel jako první a ostatní velitelé se museli u něj hlásit. Při příjezdu městského hasičského sboru hlásil se místní velitel řediteli tohoto sboru nebo jeho zástupci. Po příjezdu městského radního, který měl tuto oblast na starosti, se hlásil již jen velitel placeného hasičského sboru. V případě, že se hasilo za tmy, musel být velitel označen červeným světlem a zdržovat se na takovém místě, aby mohl být snadno nalezen. Při jízdě k požáru musely hasičské vozy tažené koňmi dát přednost požárním a sanitním autům.

Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Nejčtenější články