main-bg.jpg

Největší požáry v historii Brna

Hasiči z povolání od svého založení za uplynulou dobu zasáhli u několika tisíc případů. Na některé zásahy si každý hasič pamatuje zvláště dobře. Hasiči již od svého vzniku k jednotlivým případům uváděli popis události a tak se můžeme podívat alespoň na ty největší, které v průběhu trvání hasičů z povolání ve městě Brně likvidovali.

Na počátku února 1870 vypukl oheň na tehdejším Zelném trhu v domě č. 1 patřícím kupci Böhmovi a ostrý vítr roznášel jiskry i na sousední domy, zejména na střechu Vokurkovy kavárny a na domy č.12 a 14 na dnešní ulici Masarykově. V divadle na Zelném trhu bylo právě představení, vznikla panika a úsilí ředitele divadla, aby publikum zachovalo klid, bylo marné. Herci odmítli pokračovat a obecenstvo utíkalo pryč. Šíření ohně usnadňoval mráz a zamrzající voda. Přesto se požár podařilo zvládnout a shořela jen střecha nad kupeckým domem. 23.6.1870 vypukl požár ve zmíněném divadle na Zelném trhu a z divadla zůstaly jen holé zdi. Brno potom čekalo celých 12 let na nové divadlo "Na hradbách".

Dne 1.září 1871 shořela budova Strakošovy přádelny a než mohli zasáhnout hasiči byla škoda za 150 000 zlatých. Požár byl způsoben dělníkem, který polil suroviny petrolejem a zapálil. V březnu 1872 lehla popelem továrna na výrobu vlněných látek B. Engla na Cejlu. 19.října 1877 úplně shořela pivnice Bierhalle a 16.března 1878 zničil oheň z valné části jezdecká kasárna na Vídeňské ulici. 7.prosince 1877 vyšlehly plameny v Pressfreundově přádelně v Zábrdovicích a v ohni zůstala tři děvčátka, která se snažila o záchranu útěkem do hořejších poschodí. Hasiči zde byli plných 70 hodin. 4.srpna 1878 ráno vznikl oheň ve výrobně vlněných látek Josuy a Pavla Kohna na Cejlu a bleskově se rozšířil. Dělníci sotva stačili uniknout. Jeden utekl na půdu odkud ho zachránili hasiči a jiná dělnice byla zabita padajícím trámem a dvě další byly zraněny. V témže roce 31.října vyšlehly plameny v Max Kohnově fabrice na Josefově. Změnily celou budovu v ohnivě rudou hmotu hořící plné tři hodiny. Hasiči dorazili pozdě, což nemálo přispělo k chaosu a zděšení. Dělníci se snažili uniknout jediným východem a 24 jich na to doplatilo, utrpěli těžké popáleniny a jedna přadlena uhořela. Škoda byla za 180 000 zlatých. 8.května 1881 shořely všechny objekty Brückova mlýna v Čechyňské ulici a 17.února 1883 Schwarcova vlněnka na Cejlu a 9.února 1886 přádelna Herzeta a Habernecka na Dornychu. V této době hodně požárů vzniklo úmyslným zapálením.

S dalším rozvojem průmyslu ve městě se zvyšoval i počet větších požárů. V říjnu 1891 vyhořela v Obřanech továrna Beranova a o rok později nádraží. Častěji hořelo v Královopolské strojírně a vždy se jednalo o nebezpečné požáry ať již v roce 1892, 1893 a zejména 4.srpna 1895. V roce 1892 lehly popelem dvě veliké přádelny - Kavkova na Bratislavské ulici, která stála život 4 hasiče a Löw-Beerova v ulici Měšťanské, která zase patřila mezi největší fabriky tzv. rakouského Manchestru kde pracovalo přes 500 dělníků. Továrna stála vedle nemocnice a vedle starých, šindelem krytých domků. Ve výhni se škvařily balíky vlny, žárem se tavily a ohýbaly železné okenice, z vrchních pater padal jeden stroj za druhým, v oknech a výkladech praskaly okenní tabule. Z nemocnice byly vyváděni pacienti, slamníky vyhazovány oknem, protože začala chytat střecha nemocnice. Továrna lehla úplně popelem, ale nemocnici a sousední budovy se podařilo zachránit, protože bylo úplné bezvětří. Jeden dělník se udusil a mnoho dalších bylo popáleno. O rok později strávil oheň továrnu Františka Kusého v Rybářské ulici. I tato textilka lehla úplně popelem, oheň překvapil dělníky náhle a způsobil bezhlavý zmatek. 16.března vznikl požár v Teuberově textilce na Cejlu a téhož roku padla za oběť ohni Landesmannova přádelna se sousedním mlýnem v Přízřenicích.

Také v prvních desetiletích minulého století často hořely celé továrny. 8.července 1903 shořela střecha muničního skladu a o dva roky později Esslerova fabrika v Obřanech, kde znovu potom hořelo v roce 1907. 27.května 1906 shořel hlavní trakt Bauerova cukrovaru na nynějším výstavišti. 26.ledna 1908 vyšlehly plameny u Zvickera na Cejlu, kde jen o vlásek unikli smrti dva hasiči protože když odešli z budovy zřítila se za nimi klenba a s ní několik strojů. Nový požár v téže přádelně dne 21. února budil podezření, že byl způsoben úmyslně. 24.dubna 1908 hořelo v továrně Hechtově na Špitálkách a samovznícení bavlny bylo příčinou velkého požáru továrny LöwBeera v ulici Čechyňské 23.dubna 1909. 4.srpna téhož roku si sám zapálil sklad konfekčního materiálu majitel Kraus v Panské ulici, aby si pomohl ze svízelné situace. Elektrický zkrat byl příčinou požáru Strakoschovy přádelny na Dornychu. Při ohni 12.února 1910 vlněnky Otty Kuhna v Hybešově ulici zahynula jedna dělnice a několik jich bylo popáleno. V roce 1905 shořela značná část střechy ústavu pro choromyslné v Černovicích.

Rovněž desetiletí, ve kterém celou polovici zabírají léta první světové války, zaznamenalo veliké požáry továren. 22.června hořelo u Kuhna na Hybešově ulici, daleko hůře však o měsíc později v zábrdovických "Spojených továrnách plstí v Rakousku" a opět šlehaly plameny nad fabrikou Löw-Beerovou v Čechyňské ulici a v listopadu u Morice Berana v Zábrdovicích. Byly to obrovské ztráty a škody šly do milionů. V březnu 1911 padla popelem cihelna J. Lehkého v Juliánově, 28.února1912 Esslerova přádelna v Obřanech. V srpnu 1913 shořela Semlerova svíčkárna v Komárově a o půl roku později továrna na zpracováni plsti Morice Berana v Mlýnské ulici a krátce nato Jungwirtova cihelna ve Slatině. 31.května se samovznítila vlna ve Feldhendlerově přádelně na Nové ulici a značně větší požár Hechtovy textilky na Cejlu 29.září smetl i část ulice. 26.března neopatrným přeléváním benzinu došlo k výbuchu a požáru v Grolichově drogerii "U bílého anděla" v Jánské ulici, přičemž dvě ženy uhořely a dalších 17 bylo popáleno. Nelze všechny větší požáry ani vyjmenovat, protože v některých továrnách hořelo příliš často, mezi ně patřila i Královopolská strojírna.

V období první republiky množství velkých požárů pokleslo, ale zato některé z nich byly opravdu velké. Rozsahem škody předčil mnohé požár textilky bratří Šťastných v ulici Mlýnské večer 28.února 1927. Sloupy jisker zbarvily oblohu do ruda a vzduchem poletovaly chuchvalce vlny, které údajně padaly i ve vzdálenosti několika kilometrů. V říjnu vyhořela část část fabriky Offermannovy a 15.května 1928 padla část továrny Bartelmusovy na dnešní ulici Lidická. V červnu pak Kohnova cihelna a poslední den v červnu byla zničena část textilky Beranovy. 5.února 1929 shořelo za půl milionu obuvi ve velkoobchodu Kischnerově na nám. Svobody. Největší v tom roce byl požár Neumarckovy přádelny v Nadační ulici 8.července večer, který likvidovalo 15 hasičských sborů, přičemž bylo 13 hasičů těžce zraněno. A škoda činila téměř 5 milonů Kč. Ve třicátých letech pozorujeme nebývalou činnost žhářů a hasiči byli nuceni téměř denně vyjíždět. Hasiči z povolání města Brna vyjížděli nejen k požárům ve městě samém, ale i ke vzdálenějším požárům. Například do Batelova (květen 1932), Rousínova, ke Kroměříži, nebo do Hodonic na Znojemsku, kde popelem lehl parní mlýn. Po čtyřech hodinách lehla popelem i Bilkova továrna i se všemi zásobami v lednu následujícího roku. Nebylo ještě ráno 30.července a Brnem otřásl ohlušující výbuch, který urval průčelí hotelu Europa na rohu ulice Jánské a nám. Svobody. Chodci, kteří byli v té době na ulici byli doslova přilepeni na zeď. Okna byla vytlučena do velké vzdálenosti a dokonce na ulici Husově zemřela služebná, která čistila okna a vypadla ze třetího patra z okna. Výbuchem bylo v hotelu usmrceno 8 lidí a 50 lidí bylo zraněno. Týden měli hasiči plné ruce práce s hašením ohně v továrně na výrobu melasových krmiv na Špitálkách. Oheň hasilo 20 sborů.

V letech 1940 až 1950 jsou největší požáry zaznamenány na konci války. Na město tehdy bylo shozeno asi 18 000 pum a granátů a bylo úplně zničeno 1 300 budov, těžce poškozeno 4 000 a lehce 8 000. To znamená, že z 24 000 budov byla každá druhá zničena nebo poškozena.

Po válce k těm největším požárům patřil požár Mosilany na Křížové ulici v roce 1948 a 1953. Zazděný trám byl příčinou požáru v r.1949 v Eislerově podniku v Tovární ulici, který způsobil škodu za 1 700 000 Kč. V roce 1950 vyhořela továrna na koberce "Moravan" v ulici Klazarově - škoda 2 mil. Kč a 17.srpna Tesla na Koněvově - škoda 2,5 mil. Kč. Samovznícení způsobilo požár za 2 miliony ve Spofě na ulici Kabešově v r. 1951 a elektrický zkrat způsobil dva velké požáry v r.1956 v pivovaru na Hlinkách a v závodech Jana Švermy. Od elektrického vařiče došlo k ohni ve skladě na Výstavišti v roce 1959. Veliký požár vznikl v září 1963 na Brněnském výstavišti těsně před zahájením veletrhu. Od vadné zářivky přeskočily plameny na celý pavilon a způsobily škodu za 2 200 000 Kč. V lednu 1964 likvidovali hasiči požár v Československé televizi, který byl velice nebezpečný a jak je uvedeno na jiném místě byla jejich práce oceněna i vyznamenáním "Za statečnost".

Na některé případy se nezapomene i když nejsou jedny z největších jako ten ze 4.11.1973, kdy jednotka vyjela na požár do Rajhradu. Skrytá závada na zadní nápravě CAS 25 RTHP byla příčinou dopravní nehody při které se cisterna převrátila a usmrtila 2 hasiče (Anth Ivan a Jedlička Josef). Někteří z hasičů zůstali pod vozidlem, ale díky včasné pomoci kolem jedoucích řidičů se dostali ven a zachránili se.

Pravděpodobně největším poválečným požárem byl požár v národním podniku Teplárna Brno, Špitálka č.6. Požár následoval po výbuchu uhelného prachu v prostoru staré mlýnice, která byla celá zničena a následně se rozšířil na objekt nové mlýnice, nové kotelny, staré kotelny a provozu kompresorů a způsobil tak škodu asi za 50 mil. Kčs. Zásahem jednotek byly uchráněny hodnoty asi za 100 mil. Kčs. Výbuchem byly na místě usmrceny 4 osoby a dalších 24 osob bylo zraněno, z nich 12 podlehlo následkům zranění. Výbuch byl tak silný, že byl zpozorován i z budovy Veřejného požárního útvaru. Likvidace následného požáru se zúčastnilo 144 hasičů (z povolání i dobrovolných) s 36 vozidly.

Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31