main-bg.jpg

Léta německých rozkazů

V posledních letech první republiky, tak jak narůstalo napětí, byla poznamenaná i činnost požárního sboru. Například v květnu 1938 nařídil přednosta oddělení požární policie, aby nepřítomnost hasiče z důvodu nemoci byla omezena na nevyhnutelné případy, jinak se budou muset zastavit dovolené i volné dny. Příčinou toho bylo povolání části členů požárního sboru na vojenské cvičení. Při vyhlášení poplachu ve městě bylo již v září 1938 povinností směny, která byla mimo službu, v co nejkratší době se dostavit na požární stanici. Posledním českým rozkazem byl rozkaz č. 272 z 30.5.1939, kterým se upřesňovalo natahování kontrolních hodin v divadle. Od 20 listopadu 1939 se již zavedlo vydávání rozkazů v němčině. Zpřísnily se i podmínky služby na centrální stanici, která již v té době byla na dnešní ulici Lidická 61. Přístup na centrální ústřednu byl všemu mužstvu bez výjimky zakázán. V únoru 1941 byly rozkazem č. 279 zakázány politické hovory v celé budově. V srpnu 1942 museli hasiči z povolání dát k dispozici jednu četu pro protivzdušnou obranu. K povolání tohoto mužstva byly vydány policejními stanicemi povolávací lístky. S německou přesností zde bylo uvedeno i číslo vozu na který je hasič zařazen. Jak se přibližovala fronta, zpřísnily se i rozkazy.

Posledním německým rozkazem č.353 z 11.4.1945 se nařizovalo, aby mužstvo s lehkým onemocněním (do 3 dnů) nezůstávalo v domácí péči, ale na požární centrále, kde byli uloženi ve vlastních postelích a zajištěna lékařská péče. Ohlášení nemoci mohlo být provedeno jen při výměně služby důstojníkovi a po lékařském vyšetření se hasič musel znovu hlásit s lékařským potvrzením na centrále. Hasičský sbor prodělává těžké doby. Vzhledem k nebezpečí leteckých náletů je doba služby postupně prodlužována a dochází ke kasárnování mužstva. Zvýšení početního stavu na 180 mužů se dosáhlo přijetím velkého počtu nacistů, kteří svým bezohledným postupem ztěžují ostatním členům namáhavou práci. Velkou zkouškou pro hasiče bylo nadcházející období. Rychlá stavba vodních nádrží a krytů v roce 1944 potvrzovala, že jde do tuhého a že ani Brno neunikne bombardovacím letadlům. Poprvé se tak stalo 25. srpna 1944 a nejvíce byla zasažena předměstí - Židenice, Juliánov, letiště a zbrojovka v Kuřimi. Bylo zničeno přes 300 budov a přes 2000 lidí zabito. Požáry byly ještě téhož dne uhašeny. Druhý nálet byl 12. listopadu a Americká letadla bombardovala vnitřní město. Tehdejší velitel vyhlásil všechny stupně poplachu a povolal na pomoc prapor požárně-policejního pluku Čechy - Morava v Pohořelicích, Troubsku a Bosonohách a požárně policejní oddíl při civilní protiletecké ochraně. Hašení vodou z hydrantů bylo náletem znemožněno a vodní nádrže byly brzy vyčerpány. Navíc vodní nádrž na Obilním trhu dostala přímý zásah, proto bylo dozorci retenční nádrže poručeno otevřít stavidla a voda byla vpuštěna do Ponávky. Byl to jediný vodní zdroj pro hašení 36 velkých a dvou plošných požárů, kde hořely celé bloky domů a továren. Voda musela být dopravována na velkou vzdálenost a to z Ponávky přes Cejl, Kobližnou, na náměstí Svobody a potom i na ulici Kostelní přes Joštovu až na ulici Údolní. Všechno probíhalo za výbuchu časovaných pum. Ve večerních hodinách byly téměř všechny požáry pod kontrolou. A následující ráno se již síly a prostředky vracely zpět na své základny. Likvidace těchto požárů se zúčastnilo celkem 180 hasičů Hasičského sboru města Brna s 26 automobilovými stroji a 12 přívěsnými stříkačkami, 310 mužů požárně policejního pluku se 104 automobily (není známo zda šlo o automobily s čerpadlem) a 26 přívěsnými stříkačkami. Dále zasahovalo 430 dobrovolných hasičů z Brna a okolních okresů s 54 automobily a 10 přívěsnými stříkačkami. Celkem bylo položeno 45 kilometrů hadic. Bezpečné uhašení požárů spolu se záchrannými pracemi však trvalo několik následujících dní. Dne 8. dubna kolem třetí hodiny odpoledne se náhle objevily bombardéry a shodily bomby na vnitřní město. Hlavní velitelství (Warnkommando) bylo tak překvapeno, že ani nestačilo zapnout sirény, což mělo za následek 216 mrtvých (nejvíce na Kolišti a Cejlu), protože se nestačili ukrýt v nejbližších krytech. Pak následovaly nálety častěji a od 23. do 25.dubna bylo Brno bombardováno nepřetržitě. Byl zničen jak vodovod, telefon a telegraf i požární telegraf a 25.4. dopadly i dvě pumy na dvůr požární stanice na dnešní ulici Lidické a na sousední textilky. Dne 26.dubna 1945 byla město Brno osvobozeno a začal opět normální život.

 

Kalendář akcí

< 2016 >

všechny akce

Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Nejčtenější články