Ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů (dále jen zákona o IZS), §2, písm.e) se ochranou obyvatelstva rozumí
plnění úkolů civilní ochrany, zejména:
- varování,
- evakuace,
- ukrytí,
- nouzové přežití obyvatelstva,
- další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.
Základními dokumenty (kromě zákona č. 239/2000 Sb. a vyhlášky č. 380/2002 Sb.) pro plnění úkolů v oblasti ochrany
obyvatelstva jsou Koncepce ochrany obyvatelstva ČR a .
Rozhodujícím faktorem pro připravenost k plnění opatření ochrany obyvatelstva je zajistit připravenost občana. MV-GŘ
HZS vydalo v roce 2001 Příručku pro obyvatele Pro případ ohrožení (více viz Pro případ ohrožení - příručka).
Prioritní z hlediska časových norem je varování obyvatelstva. Je základním předpokladem pro včasné
zahájení a úspěšnou realizaci dalších opatření směřujících k bezprostřední ochraně obyvatelstva v případě jeho
ohrožení.
Bezprostřední ochranu obyvatelstva lze rozdělit na :
KOLEKTIVNÍ OCHRANU a INDIVIDUÁLNÍ OCHRANU, přičemž kolektivní ochranu pak členíme na:
- UKRYTÍ
-
EVAKUACI
V dalším období je nutné zabezpečit
NOUZOVÉ PŘEŽITÍ OBYVATELSTVA, realizaci těchto opatření doprovází bezprostřední humanitární pomoc.
